Vítejte na stránkách Antonína M. Svobody
Ing. Antonín Marián Svoboda, CSc.
21. května 1930 – 3. února 2021
Jako volně plující oblak
Který nepoutá nic
Nechávám vše být
A odevzdávám se
Rozmarům větru
– Ryokan
Antonín Marián Svoboda byl pozoruhodným člověkem. Jeho přátelé, kolegové, studenti si ho pamatuji jako výjimečného vědce, nezištného učitele a spolupracovníka. Miloval přírodu, stromy, zahrady a lidi. Svým vlastním neobyčejným způsobem. Nikoho neoslyšel, byl věrným přítelem na celý život, nikdy nikoho neopustil. Neznal strach a lidská zášť a závist mu byla zcela cizí. Byl oddaný své rodině, velmi mu záleželo na štěstí druhých. Zároveň na ničem z toho nelpěl. Není divu, že měl rád Zen Buddhismus. Měl smysl pro význam i prázdnotu věcí života a světa.
Zůstává zde jeho duch a naše vzpomínky. Jsou veselé!
–––
V časopise Živa vyšel krásný článek o A. M. Svobodovy. Napsal ho Zdeněk Blahník. Můžete ho přečíst ZDE.
–––
Antonín Marián Svoboda byl významný český dendrolog se zaměřením na cizokrajné dřeviny, znalec botanických zahrad a parků a jejich historie.
Dětství
Antonín Marián Svoboda se narodil v Praze v rodině známého pražského advokáta JUDr. Antonína Svobody. V předškolním věku často pobýval v Telči u svého dědečka z matčiny strany (Marie Komárková, provdaná Svobodová) polesného Antonína Komárka. Silný vztah k Telči mu vydržel celý život. V dětství se také stal členem skautského oddílu, který pravidelně tábořil v České Kanadě. Přátelství s mnohými skautskými kamarády přetrvalo do dospělosti stejně jako každoroční setkávání s nimi na louce Plíhalce poblíž rybníka Zvůle. Kamarádství, čestné jednání, pomoc druhým, nezištnost, skromnost, bezelstnost a štědrost, skvělé skautské vlastnosti, se přirozeně propojily s Antonínovou povahou a výjimečnou inteligencí. Dětství Antonína Mariána Svobody poznamenala druhá světová válka. Rodina v té době žila na Vinohradech a malý Antonín zažil bombardování Prahy americkými letci 14. února 1945.
Studia
Antonín Marián Svoboda maturoval na gymnáziu v Křemencově ulici. Zájem o přírodu, touhu po poznání a vynikající paměť projevoval Antonín od dětství. Zpočátku nevěděl, zda se věnovat zoologii nebo myslivosti. Při studiích na Vysoké škole lesnické v Košicích se jeho zájem začal soustředit na dendrologii. Po návratu domů do Prahy našel místo v Botanickém ústavu v Průhonicích, kterému zůstal věrný po celý život. Významně ho inspiroval Hrabě Arnošt Emanuel Silva-Tarouca, zakladatel průhonického parku a botanické zahrady. Disertaci o proměnlivosti Buku lesního obhájil v roce 1966 a publikoval v roce 1972 (Studie ČSAV, 1972).
Rodina
V Průhonicích se seznámil se svojí pozdější ženou Danuší Pištorovou (provdaná Svobodová), která se zde zabývala genetickým výzkumem. Měli spolu tři děti. Starší Jana je mezinárodně uznávanou divadelní režisérkou, zakladatelkou mezinárodního festivalu dokumentárního divadla Akcent a Mezinárodní letní školy divadla v sociálním kontextu. Se svým manželem, ředitelem divadla Archa tvoří tvůrčí tým. Vnučka Martina Hrabová je historičkou architektury. Je součástí úzkého týmu světových expertů na odkaz Le Cobusiera. Vnuk Jakub Hrab je významným českým fotografem. V roce 2018 obdržel cenu za nejlepší divadelní fotografii. Starší z dvojčat Michaela (provdaná Wicki) je inženýrkou ekonomie a pracuje v oboru řízení sociálních služeb. Založila organizaci na podporu mladých lidí DOM. Mladší z dvojčat Petra (provdaná Winnette) se zabývá neurovědou a psychologií, specializuje se na dopad adversních dětských zkušeností na vývoj mozku a chování a na možnosti terapeutické pomoci.
Odborné zájmy a přínos
Antonín Marián Svoboda během své odborné kariéry spolupracoval s řadou odborníků jak v Československu (později České republice), tak v Polsku, Maďarsku, Mongolsku a na Slovensku. Odborné zájmy Antonína Mariána Svobody byly velmi široké a dělily se do několika hlavních oblastí:
- Dendrologie, okrasné dřeviny, introdukce dřevin
- Okrasné parky a botanické zahrady (vývoj, architektura, mapy, historie a význam)
- Odborně popularizační práce